Svatba

Naše svatba:
        Jak to celé proběhlo        

Svatbu jsme začali plánovat a zařizovat už koncem roku 2012 po zásnubách, nechtěli jsme nechat nic náhodě. Romča si tak sehnala docela brzo šaty, na místu pro obřad jsme se také rychle shodli, hotel Samechov se nám jevil jako ideální pro celou akci.
Poslední měsíce byly náročné na zařizování. Štěpán hubnul do obleku, vybírali jsme prstýnky, fotografa, kameramana, kapelu, floristku, cukrárnu, domlouvali jsme se s matrikou ze Sázavy i s hotelem, nakupovali doplňky a výzdobu, připravovali oznámení, program, fotky na promítání, hudbu, svatební noviny a spoustu dalších věcí, ale všechno jsme to zvládli dobře a hladce.
Týden před svatbou jsme se rozloučili se svobodou a oba jsme si to moc užili.
Velké starosti nám dělalo počasí, ještě v pátek před svatbou lilo jako z konve a předpověď na sobotu vypadala hodně špatně, ale doufali jsme, že nebude pršet. Na poslední chvíli jsme začali trochu zmatkovat a shánět stan, ale nakonec jsme zrušili variantu svatby venku na hotelové zahradě úplně, protože trávník byl při páteční návštěvě hotelu úplně promáčený. Bohužel jsme také zrušili náš příjezd lodičkou po Sázavě, který měl být překvapením pro ostatní. Řeka byla hodně rozvodněná, molo zatopené a proud byl silný. Ale i když nešlo všechno podle plánu, moc jsme se těšili. Pozvali jsme celkem 40 lidí, z nichž hodně chtělo i přespat na hotelu, dorazila kamarádka Lucy z Francie a na obřad byli pozvaní také kolegové z práce.
V den D jsme vstávali oba brzo ráno. Moc jsme se nevyspali, ale to bylo způsobeno hlavně hlasitými studenty, kteří celou noc vyřvávali z balkónu v ulici. Romča se vydala se svědkyněmi do kosmetického salonu a kadeřnictví, zatímco Štěpán vyrazil s Petrem a Lenkou do Samechova, aby dohlédl na finální úpravy v hotelu a přilehlé zahradě. Nervozita pochopitelně narůstala, ale těšili jsme se. Na dvanáctou se začali sjíždět hosté k hotelu, kde je Štěpán vítal a kde bylo připravené malé pohoštění. Přijel také kameraman a záhy i fotograf a Romča, která se šla převléct na pokoj se svědkyněmi.
Stále jsme doufali, že se alespoň na chvilku zlepší počasí a že budeme mít obřad alespoň na terase. Venku bohužel vytrvale pršelo, takže jsme s konečnou platností přehodnotili plány a celou svatbu přesunuli dovnitř. Před jednou dorazily matrikářky ze Sázavy, Romča byla připravená na pokoji, Štěpán si dal rychlého panáka na baru a pak už věci nabraly rychlý spád. Všichni jsme se seřadili, Štěpán s mámou vyrazil jako první do sálu, předal kytice oběma maminkám, z nervozity zapomněl předat kytky svědkyním, takže si je musely vzít samy, ale potom už jsme vyrazili v průvodu z hotelového loby a za námi šli ostatní hosté. Když jsme byli nastoupeni, objevila se Romča s tátou. To je moment, který se nezapomíná. Táta dovedl Romču špalírem ke Štěpánovi a pak proběhl obřad. Byli jsme hodně nervózní, i když matrikářka uvolňovala atmosféru vtípky. Řekli jsme si ano a dali si novomanželskou pusu. Romča se potom nemohla podepsat novým jménem, třásla se jí ruka, ale všechno proběhlo tak jak mělo, opět za vtipného komentáře matrikářky. Při gratulacích a při focení s rodinou a přáteli už z nás nervozita spadla a usmívali jsme se od ucha k uchu, až nás za chvíli bolely koutky. Potom nám ředitelka hotelu rozbila před sálem talíř a zametali jsme společně střepy. Do sálu nás vtipně uvedla svědkyně Evička, která se přeřekla a vítala "ženichu a nevěsta". Po hostině jsme měli bláznivou tombolu a po tombole jsme nakrájeli svatební dort. Venku stále vytrvale pršelo, ale šli jsme se ještě fotit ven před nádraží Samechov, kde s námi fotograf i kameraman vymýšleli různé kreace. Pomohla nám zaměstnankyně Českých drah, půjčili jsme si od ní červenou čepici a plácačku a různě jsme blbli kolem nádražíčka. Potom jsme se vrátili dovnitř hotelu, kde už byla připravená kapela. Romča nejdřív hodila kytici vzad, ze sedmi svobodných holek jí chytila Evička, která odhodlaně vyrazila štěstíčku naproti. Potom jsme měli náš první novomanželský tanec, při kterém se svědkyním nedařilo vystřelit konfety nad nás, ne a ne otočit papírovou trubkou, ale Romči táta pohotově zachránil situaci. Po zbytek večera jsme se skvěle bavili, tancovali a povídali si se všemi blízkými. Hezký moment pro nás bylo také pouštění plovoucích přání po řece Sázavě, a zrovna přestalo na chvíli pršet. Pak jsme se vrátili do sálu ke kapele a Romči táta si zatancoval snad se všema holkama, dokonce i s Lucy z Jižní Koreje, která poprvé v životě tancovala polku. Kapela schválně přidávala další a další sloky. Flying Parties vůbec byli perfektní, zahráli nám první písničku Here For You od Firehouse na přání, skvěle zpívali lidovky i U2, kytarista a zpěvák Pepa nám zahrál přímo na stole a na závěr nám přidali navrch ještě několik písniček ze známosti. Šli jsme spát někdy kolem třetí, unavení, ale šťastní.
Ráno jsme se sešli s ostatními u snídaně. Venku stále pršelo a Sázava vystoupila o víc jak metr, ale nám bylo hezky, moc jsme si vše užili. Sbalili jsme si věci, zaplatili hotelu a vyrazili domů.

Poděkování
Ještě půl roku před svatbou jsme měli poněkud mylné představy o finanční stránce, doufali jsme, že se vejdeme do sto tisíc se vším všudy. Nicméně náš rozpočet postupně nabobtnal na částku přes 150 tisíc. Kdo se v poslední době ženil/vdávala, tak ví, jak to naskakuje. Nakonec jsme za celou svatbu se vším všudy
zaplatili 135 857 Kč.
Moc děkujeme všem za štědré finanční příspěvky, vybrali jsme 67 tisíc! Tolik jsme vůbec nečekali a moc si toho vážíme. Děkujeme rodičům, oběma svědkyním za veškerou a obětavou pomoc během celého dne, členům rodiny, kamarádům a kamarádkám za pomoc se zařizováním a dopravou, výbornému personálu z hotelu Samechov, ochotné matrikářce z obecního úřadu, profesionální floristce, bezvadné kapele, skvělému fotografovi a kameramanovi, šikovné kadeřnici a kosmetičce, sázavské cukrárně, a všem ostatním, kteří se podíleli a zúčastnili a bez nichž by tento den nebyl tak skvělý jako byl. Moc díky, maximálně jsme si náš velký den užili a budeme navždy vzpomínat!

RoŠtěProch 1.6.2013


        Fotky        

Podívejte se na galerie - bylo z čeho vybírat, fotograf udělal spoustu snímků a ostatní také něco nafotili.

Objektivem profesionálního fotografa Vojtěcha Pavelčíka:












































































Naším objektivem:




Objektivem kamarádů:









        Videa        

Tady jsou sestřihy z celého dne od kameramana Lukáše Tlamky:

Romana & Štěpán - Samechov 1.6.2013 from TL-RECORDING on Vimeo.



Naše taneční videjko

Vrh svatební kyticí vzad


Kdo z Vás si ještě nepřečetl svatební noviny, může se mrknout →ZDE← .

Žádné komentáře: