úterý 25. března 2014

Laser games

V úterý večer jsme se sešli v osmi lidech na Českomoravské, abysme si zahráli laser games v naší oblíbené aréně Lazerfun. Majitelé od naší poslední návštěvy odvedli kus dobré práce a vylepšili jak arénu, tak zázemí s barem.
Sešlo se nás nakonec sedm, ale první hru jsme kvůli opozdilcům odehráli v pěti. Ve hře všichni proti všem byl nejlepší Štěpán se 4900 body, ale výsledky ostatních byly těsné a dost vyrovnané. Pěkně jsme se proběhli a zapotili. Pak jsme zašli na pivko a něco dobrého k jídlu do restaurace Na Radnici, kde dobře vaří.

sobota 22. března 2014

Víkend na Vysočině

O víkendu jsme vyrazili na výlet po Vysočině. Moc děkujeme Petrovi a Léně za voucher do resortu sv. Kateřina a Stáně za půjčení auta zvaného Číňan.
Vyrazili jsme v sobotu ráno, naše první zastávka byla v Jihlavě. Bylo pěkné jarní počasí. Na náměstí měli přehlídku fanoušci vojenské techniky. My jsme si dali vedle v cukrárně kafe a dortík.


Pokračovali jsme k zámku Třešť.

Další zastávka byla u hradu Roštejn. Obešli jsme si ho dokola, protože byl zavřený.

Kolem oběda jsme dojeli do Telče. Prošli jsme se centrem. Náměstí je opravdu super.





Prošli jsme uličkami a přes lávku se dostali do zámeckého parku, odkud byly hezké výhledy na město přes vodu.



Potom jsme si sedli do vyhlášené restaurace U Hraběnky. Bohužel jídlo bylo nic moc. Štěpán si dal býčí žlázy jako předkrm, ale byly hodně aromatické. Hlavní jídlo v podobě lososa a krůty se také nepovedlo. Nevzhledně nandané na talíř, maso tuhé, přílohy hodně málo a chuť nijaká. To vše za dost peněz. Holt ne vždy se podaří...
Potom jsme vyjeli směrem k Počátkům a nechali auto na kraji lesa a pěšky se vydali k Míchově skále. Odtud je hezký rozhled do kraje.

Pokračovali jsme dál k Počátkům a k hotelu u léčebného pramene.
Resort sv. Kateřina leží v malebném kraji a za dobu svojí existence už si vybudoval hodně slušné jméno. Dovnitř se nejezdí autem (odveze vás shuttle bus z parkoviště v Počátkách), aby nebyl rušen klid hostů, který tento přírodní areál nabízí. Kromě hotelu a wellness centra je zde barokní kostelík sv. Kateřina, u kterého vyvěrá léčivý pramen.
Ubytovali jsme se a šli se nejdřív projít do okolí. Navštívili jsme kostelík i pramen.


Pak jsme si dali něco malého, zato vynikajícího v restauraci - tomatovou polévku s parmezánem a salát z červené řepy s hruškami. Skvělé jídlo. Pak už nás čekala vířivka a lahev sektu. Venku bylo navečer chladno, ale voda měla 38 stupňů a bylo nám skvěle.

Večer jsme si ještě zašli na skleničku vína a něco většího k jídlu. Štěpán si dal naprosto úžasná vepřová líčka a Romča houbové rizoto.

V neděli ráno jsme vstali brzy a po chutné snídani vyrazili pryč. Resort se nám hodně líbil. Není levný, ale je to oáza klidu a koho baví masáže a jiné wellness procedury, tomu se tu bude určitě líbit. Nás už to ale táhlo dál - prozkoumávat, chodit a vidět...tak jako vždy. Počasí nám bohužel v neděli moc nepřálo. Dojeli jsme do Pelhřimova a už drobně pršelo.


Pokračovali jsme do kopečků u Humpolce a zastavili se u hradu Orlík nad Humpolcem.

Od hradu jsme pokračovali do nedalekých lesů, kde sochař Radomír Dvořák vytvořil v zatopených lomech reliéfy. Jsou tu ústa, ucho a oči. Protože začínalo dost pršet, navštívili jsme jenom oči. Dlouhou dobu nám trvalo, než jsme našli ten správný lom, bylo jich hned několik u sebe. Ale hezké místo v lesích.

Pokračovali jsme k hradu Lipnice nad Sázavou.


Na odpoledne jsme měli naplánovaný větší výlet, ale kvůli dešti jsme se ho rozhodli zrušit. Bylo poledne, a tak jsme se zastavili ve Světlé nad Sázavou na oběd. Bohužel ani jedna z místních hospod nevypadala moc lákavě. Ze tří variant jsme si nakonec jednu vybrali, ale nebyla to dobrá volba. Už při vstupu nás odradila kuchařka, která kouřila před kuchyní a v rohu sedící místní ožrala, který usrkával vodku a zapíjel jí ve stabilním tempu pivem. Dali jsme si malou pizzu, která nás alespoň trochu zaplácla a vyjeli dál k hradu Lichnice. Počasí bylo už totálně mizerné, takže jsme toho moc neviděli, i když tu má být skvělá vyhlídka do kraje.

Nedaleko odtud u Zbyslavce se létá, a tak se Štěpán chtěl alespoň podívat na startovačku. Moc tam toho nakonec ale kvůli mlze a dešti neviděl.

Pak už jsme pokračovali zpátky na Prahu. Krátce jsme se zastavili v Kutné Hoře.

Navštívili jsme rodiny v Milčicích a Třebestovicích a po setmění dojeli do Prahy. Fajn výlet.