neděle 29. září 2013

Paragliding Harrachov - Čertova hora

V neděli Štěpán vyrazil za paraglidingem s Tondou. Podle předpovědi měl foukat silný východní vítr, který měl ještě po poledni zesílit. Domluvili jsme se s Tondou, že vyrazíme ráno dřív, abychom byli brzo na Čertově hoře a zalétali si, pokud to půjde a vítr příliš nezesílí. Dojeli jsme v deset do Harrachova a vyjeli lanovkou na Čertovu horu. Navzdory předpovědi nahoře skoro nefoukalo, ale sluníčko svítilo na východní svah, takže se dalo čekat, že nám pomůže podzimní termika. Dali jsme si klobásu a čaj a vyrazili na start. Závany větru už byly pravidelné. Odstartoval jsem jako první a zase nic moc start, byl jsem líný při rozeběhu, padák mě trochu nadzvedl a sednul jsem si, místo abych ještě běžel dál. Výsledkem bylo kraťounké bobování po sjezdovce. Odlepil jsem se, zatočil doleva a hned jsem vletěl do silného stoupání. Točil jsem doprava podél svahu a při třetí obrátce zpátky jsem byl vysoko nad kopcem. Dole jsem akorát viděl Tondu, jak startuje.


Až mě překvapilo, jak rychle jsem se vyhoupl tak vysoko. Tondovi se dlouho nedařilo dostat na mojí výšku, ale pak to zvládl a nakonec se dostal i nade mě někam do 1500 metrů. Létali jsme nad kopcem, sem tam zaletěli trochu k údolí i nad červenou sjezdovku na druhé straně a pořád bylo čeho se chytit, termika fungovala super a vítr nás držel dobře nad horou.

Dolétl jsem až nad skokanské můstky, ale tam jsem vyklesal, navíc vítr zesílil a začalo to být divočejší a rozbité, občas jsem se s padákem hodně komíhal ze strany na stranu a musel jsem hodně aktivně řídit. Ztratil jsem hodně výšky, a tak jsem zamířil na přistání. Nad jeho krajem mě to hodně rychle snášelo k zemi, udělal jsem poslední zatáčku a chystal se na dosednutí, ale najednou mě poryv větru zvednul nahoru. Viděl jsem, že mi to nevyjde, protože na konci louky je hotel s vysokou střechou. Dal jsem rychle dolů uši padáku a dolétl před hotel, kde jsem přistál. Nahoře stála skupina lidí, kteří mi zatleskali. Tonda přistával chvíli po mě. Sbalili jsme padáky a jeli spokojení domů, další pěkná hodina do letového deníku.

sobota 28. září 2013

Paragliding Liberec - Ještěd

V sobotu jsem se vydal s Tondou na Ještěd, kde jsme ještě zatím nelétali. Dole pod kopcem jsme potkali Němce Ralfa, kterému se moc nelíbilo počasí. Párkrát už tu byl a moc prý nelítal. Vítr sice foukal správně proti kopci od severu, ale nízko položené mraky šly směrem od jihu přes kopec. Uvažovali jsme co dál, když jsme uviděli seshora letět povědomý tandemový padák. Dole jsme potkali Honzu s Márou, kteří nás kdysi učili základy na kurzu, a kteří tu vozili lidi. Vyjeli jsme s nimi nahoru a šli na to.

Vítr na startu skoro nefoukal, startovali jsme čelně a dával jsem si pozor, abych se pořádně rozeběhnul. Odlepil jsem se ze sjezdovky nedlouho po Tondovi a hledal jsem, kde se chytit. Moc toho nebylo, jen pár míst lehce přizvedávalo a pak jsem nakrátko udělal několik otáček v slabém stoupáku. Přistával jsem hned po Tondovi, který se udržel o něco déle nad údolím. Vykrácení mi vyšlo výborně a dosedl jsem přesně tam, kam jsem chtěl. Vyjeli jsme znovu nahoru, ale to už nefoukalo skoro vůbec a musel jsem pořádně běžet. Odstartoval jsem chvíli po tandemu a všiml jsem si, že mám zamotanou levou řídičku mezi šňůrami D-popruhu. Levou zatáčku nad údolí jsem tedy provedl pořádným náklonem doleva v sedačce a mezitím jsem vymotával řídičku. Hodně blbá chyba, měl jsem si vše před startem pořádně zkontrolovat. Nad přistání už jsem doletěl normálně, navíc v údolí odpoledne naprosto nic nezvedalo. Stihl jsem si ještě vyfotit Ještěd.

Pětimituvý sletík, jenom přistání bylo pořádně rychlé, ale ustál jsem to na nohou.

neděle 22. září 2013

Red Bull letecký den

V neděli odpoledne jsme zašli na Dvořákovo nábřeží, kde probíhal Red Bull letecký den. Jde o akci, kde soutěží týmy konstruktérů, kteří vyrobili nejrůznější modely vtipných a originálních strojů. Porota hodnotila tři hlavní kritéria - délku letu, kreativitu leteckého stroje a předstartovní show na 6m vysokém můstku, který sloužil jako letecká ranvej. Akci vtipně uváděli Tomáš Hanák a Jakub Kohák, který byl oblečený jako Che Guevara. Celou show zahájili zkušení skydivisté z Rakouska, kteří přesně přistáli na malém můstku nad vodou a předvedli i několik pěkných kousků ve vzduchu.
Red Bull letecký den 2013

Pak už začala do vody skákat jednotlivá soutěžní družstva. Viděli jsme zlatou rybku, létající žárovku, barona prášila na kouli, létající cirkus, párek v rohlíku, za kterým se do vody vrhli kečup a majonéza (hořčice to vzdala) a došlo i na jednu diskvalifikaci, protože letadlu nevydržel podvozek.



Porota s Matějem Rupertem, Yemim, Benem Christovao, Terezou Brodskou a dalšími hvězdami hodnotila týmy.

Nábřeží bylo zalidněné po obou stranách a někteří lidé lezli i na lampy na mostě a stromy okolo, aby dobře viděli. Odešli jsme asi v půlce akce, abysme ještě stihli zajít navštívit Evičku do Intercontinentalu. Nahoře z terasy je super výhled na řeku a Prahu okolo.

sobota 21. září 2013

Le Palais

V sobotu odpoledne jsme se ubytovali v pětihvězdičkovém hotelu Le Palais. Z recepce nás osobně provedli hotelem až k našemu apartmá Balcon suite. Dva krásné pokoje a velká mramorová koupelna. Recepční nám ukázal elektrické stahování žaluzií, vyhřívání podlahy v koupelně a balkon s výhledem na Prahu. Bylo to nejluxusnější ubytování, kde jsme spolu bydleli.


Původně jsme měli rezervaci na Tower suite, ale ten byl obsazený. Jako omluvu jsme dostali láhev francouzského šampaňského Pannier. Nechali jsme si věci v apartmá a nejdřív zašli do fitness centra dole, zacvičili si a pak jsme se naložili do vířivky.

Vrátili jsme se do apartmá a vypili si šampaňské. Bylo vynikající. Na šestou jsme vyrazili na večeři mimo hotel - do restaurace Bollicine. Romča totiž v týdnu dostala v metru letáček, který avizoval bohatý italský bufet za 100 korun včetně welcome drinku Apperol. Cena nám byla dost podezřelá a byli jsme hodně zvědaví, kde bude háček. Bylo jich hned několik. Šlo o nově otevřený podnik, takže akce byla na nalákání lidí a háčků tu bylo hned několik. Design restaurace byl zmatený. Plastové židličky s kovovýma nohama vypadaly levně, na zemi bylo položené linoleum v nudné šedivé barvě, což byla veliká škoda vzhledem k prosklené a světlé přední části. Na zadní zdi byla tapeta hollywoodských hvězd, která nám nějak do italského konceptu nezapadala.

Dostali jsme Apperol a šli se podívat na bufet nahoře. Spousta pečiva a zapečených těstovinových věcí bez masa obecně. Pořád jsme čekali, kdy dorazí alespoň nějaká zelenina, nebo alespoň něco sladkého na závěr. To se bohužel nestalo a o "bohatém bufetu" nemohla být řeč. Na závěr personál roznesl zbytky rautu mezi stoly. Na stole jsme měli položené degustační menu na následující dva týdny, jeho cena 870 korun dost kontrastovala s probíhající akcí za 100. Personál samotný byl kapitola sama pro sebe. Sice uměli italsky, ale šlo spíše o kamarády a kamarádky majitele a italských kuchařů, kteří s obsluhou neměli moc společného. Manažerka jim v tom byla vzorem. Jediným pracujícím byl český číšník, který byl super optimistický i slušný, škoda ho na takovém místě. Dali jsme mu dýško a nějaký feedback a šli zpět na hotel. Vedle je restaurace Zvonařka, zašli jsme dovnitř a dali si skvělý čokoládový fondant, hovězí carpaccio a šli spojení spát. Postel byla veliká, měkká, spali jsme jak miminka. Ráno jsme si dali vynikající snídani. Na výběr bylo spousta možností (opravdu vše co vás napadne). Byli jsme jediní Češi v restauraci (kromě obsluhy). Dali jsme si vajíčka, uzeného lososa, chorizo, palačinky a lívanečky. Super snídaně. Checkoutovali jsme se a vyrazili domů.

sobota 7. září 2013

Nedamov

Náročné týdny po dovolené utíkají rychle. Konečně jsme začali s rekonstrukcí bytu. Připravit kompletní a detailní projektovou dokumentaci, ale hlavně vyřídit všechna povolení na úřadech trvalo dlouhých 8 měsíců.
Také jsme se přihlásili do kurzů tance Salsa Cubana. První lekce vůbec nebyla lehká, ale baví nás to.
V sobotu dopoledne jsme dojeli s Markétou, Vaškem a Toníkem do Nedamova do kempu a sešli se s Verčou a Honzou. Zaplatili jsme si ubytování v chatičkách a vyrazili na výlet do okolí. Za Dubou jsme zabočili do lesa a prohlédli si bývalé vojenské řopíky.

Procházeli jsme pěknými roklemi s pískovcovými skalami. V lese rostlo hodně hub.


Vrátili jsme se do kempu a odpoledne se k nám připojili Ivo a Katka na grilování. Dali jsme si víno a pochutnali si na úhořích, masových špízech a pstruzích.

Ráno jsme se vydali na Panskou skálu. Zajímavý přírodní čedičový útvar, točila se tu i scéna z pohádky Pyšná princezna. Shora je pěkný výhled do kraje.




Dojeli jsme k České Lípě a zastavili se na hradě Sloup. Stojí na vrcholu pískovcové skály a prohlídka byla zajímavá.



Potom jsme si našli restauraci na oběd a pak už byl čas se rozloučit a vyrazit zase do Prahy.