pátek 31. října 2008

3. a 4. den v Sydney

Ahoj protinožci!
3. den jsme vstávali později. V noci začalo totiž pršet a přestalo až odpoledne, také se trochu ochladilo. Déšť tady připomíná zavlažování trávníků – drobné kapičky.
Vyrazili jsme nejdřív do agentury zařídit pár věcí a hlavně poslechnout si nějaké rady do začátku. Cestou jsme se stavili v čínské čtvrti na sushi za 2$ deseticentimetrový kus.
Také jsme byli v rybím obchůdku, kde byly vystaveny různé potvory. Všechno tu bylo o dost levnější oproti Čechám.

V agentuře jsme se dozvěděli něco o bydlení v Austrálii, práci, zdravotní péči a školách.
Jako spolubydlící nám nedoporučovali Australany – mají trochu jiné domácí standardy – nezouvají se a byt jim slouží spíše jako noclehárna. Podle toho to tam také vypadá. Dost tu jsou prý švábi, kteří údajně vadí víc čechům než místním…S asiaty se prý dá bydlet jen do té chvíle, než začnou vařit – prý to jako svíčková nevoní :-). O Angličanech se zase říká, že jsou pořád v podnapilém stavu….tak uvidíme, ale na výběr asi moc nebude :-).
Se sehnáním bydlení a práce by prý v Perthu neměl být problém – kvůli ekonomické krizi se uvolňuje hodně domů. V Sydney je to naopak – těžko se shání volné pokoje i místo. Navíc je tu horší i kvalita bydlení jako taková. Byli jsme ujištěni, že hostel, kde bydlíme (a to není nic extra), patří mezi ty lepší (například v jiných nejsou na pokojích ani zásuvky, o čistotě nemluvě).
Dále jsme na schůzce začali řešit prodloužení víz, které nás čeká do 6 měsíců. Budeme muset zařídit ještě pár věcí, ale snad to půjde. Kdybysme je náhodou nedostali, tak se vydáme na nějaký čas na Nový Zéland, kde nejsou víza potřeba a pak se zase můžeme vrátit.
Z agentury jsme se vydali nakupovat. Hlavně džusy – za 6$ jsme pořídili 4,8 litru. Prodává se tu více kombinací než u nás - brusinka+jablko, mango+jablko, ananas+pomeranč atd., všechno velká balení v plastu. To je ráj :-)

4. den byl celý výletní a ještě nám krásně vyšlo počasí. Nejdříve jsme vyrazili na okružní plavbu s kapitánem Cookem („Captain Cook Cruises“) kolem Opery, Harbour Bridge a okolí. Samozřejmě jsme pořídili desítky fotek :-), mrkněte se na pár z nich:

U přístavu jsme potkali Aborigince (původní obyvatele Austrálie), hrající na didgeridoo do techna. Opravdu zvláštní kombinace, ale znělo to dobře.

Pak jsme šli do Sydney Wild Life World – taková menší zoo. Tady se nám líbilo, až na pavouky, šváby a další nechutné hmyzáky (ukazují tu nejjedovatější pavouky na světě a největší šváby). Moc se nám líbily koaly, klokánci, motýlci, ptáčkové :-)…


Po prohlídce jsme toho ještě neměli dost a vydali jsme se na Sydney Tower – vyhlídkovou věž a nejvyšší bod v Sydney. Je stejně vysoká jako Eiffelovka, nahoře je také restaurace (kterou jsme tentokrát vynechali). Dorazili jsme nahoru těsně před západem slunce, abychom mohli vidět noční Sydney.


Vstupy na všechny atrakce stojí okolo 20$, což ujde.

Zatím papa z Klokanova

středa 29. října 2008

2. den v Sydney

Ahoj, dnes bylo zapotřebí zařídit pár povinností, a tak jsme se vypravili do pobočky naší agentury – Australiaonline. Tam nám poradili, jak si zařídit sim kartu (byla zadarmo, koupili jsme ji s prvním kreditem). Kredit stál 30$, ale můžeme provolat 170$ měsíčně. Rozhodli jsme se pro síť jménem „OPTUS“. Naše nová čísla jsou: +61 0401 602347 Romča a +61 0412 632823 Štěpán. Sim karty jsme koupili v obchodním domě v čínské čtvrti, kde jsme se potom i dobře najedli za dobrou cenu. Byl zde velký výběr různých asijských kuchyní. Odpoledne jsme se vydali na výlet podle průvodce (od Marti, dík).
Poča sí bylo o něco horší než předchozí den (zamračeno a chladněji,
ale největší zima je v obchodech, kde fungují klimatizace - stačí projít kolem otevřených dveří a zavane na vás studený vzduch). Pěšky jsme prošli centrum Sydney až k Opeře („Opera house“). Cestou přes Hyde park jsme viděli papouška :-))). A taky fontány, odlišné stromy (např. krásný obrovský fíkus). K Opeře jsme dorazili navečer a chvíli jsme se kochali vyhlídkou na Sydney a protilehlý Harbour bridge. Samotná opera je nejznámější monument Sydney i Austrálie, takže jsme ji fotili ostošest ;-).
Potom jsme si dali kafe s výhledem na celý přístav a vydali se k Sydneyskému akváriu. Dorazili jsme tam těsně před setměním, ale u pokladny nám řekli, že je to nejlepší čas, protože většina zvířátek je tou dobou nejaktivnější. Uvnitř to byl opravdu zážitek. Viděli jsme ryby, velký ryby, rybičky, rybajzničky, zlý rybičky, divný ošklivý ryby…krokodýla, ještěrky, želvy a hady…žraloky, langusty a spoustu dalších potvor. Nejzajímavější byl asi skleněný tunel, kde nám nad hlavami plavali žraloci (mrkněte na videjko) a ostatní ryby, které se s nimi snesou.
Po prohlídce nám vyhládlo, a tak jsme se vydali do supermarketu pro večeři. Ceny jsou přibližně stejné jako u nás. Něco je dražší (pečivo a sýry), něco levnější (džusy, ovoce a zelenina).
Po náročném dni se musíme vyspat, abychom zítra měli zase co připsat. Tak dobrou…

úterý 28. října 2008

Přílet do Sydney

Ahoj, za sebou máme dalších deset hodin v letadle a kolem tří hodin spánku. K jídlu jsme ochutnali korejské speciality, takže samou rýži a její variace: Bibimbap (hlavní jídlo – směs výhonků, pepřová pasta, sezamový olej a samozřejmě rýže). Romča to málem nerozdýchala, pepřová pasta jí vrátila červeň do tvářiček :-). Dále jsme si dali Yuksun (sladký rýžový desert), rýžové koláčky a rýžový čaj (ten silně nedoporučujeme). K snídani rýžový poridge (sladká rýžová kaše, ve které jsme kupodivu objevili i fazole). Na letiště v Sydney jsme přistáli kolem osmé ráno místního času, prošli jsme čtyřmi kontrolami a ještě odevzdali prohlášení, že do Austrálie nic nepašujeme. Kufry dorazily také v pořádku a tak už jsme jenom počkali, až nás vyzvedne objednané auto z hostelu. Při cestě do hostelu jsme se několikrát divili, jaktože auta řídí vždycky spolujezdec.  Po příjezdu jsme se ale nemohli ubytovat (pokoj ještě nebyl připravený), tím pádem jsme se vydali nazdařbůh po okolí. Centrum je samý mrakodrap a mezi tím historické budovy.
Nějak si nemůžeme zvyknout, že se chodí po levé straně chodníku, takže pořád chodíme proti proudu. Tady se vůbec chodí trochu jinak – například když naskočí zelený panáček, lidé se vydají napříč křižovatkou (viz foto). Cestou zpátky na hostel jsme tak přecházeli už i my… Během potulování jsme si dali Lososový wrap a zeleninový salátek, při kterém nám došlo, že zatímco my obědváme, ostatní mají snídani. S internetem to tu není nijak slavné – platí se (6$ na hodinu), takže nám nezbude nic jiného, než platit (volné hotspoty po městě prý nejsou). Ohledně angličtiny – Štěpán rozumí na druhý pokus :-). Přízvuk je trochu protáhlej a už jsme se setkali s typickými frázemi „no worries“ a „mate“ při oslovování. Ještě jeden postřeh – ve městě je hodně asiatů i různých asijských kuchyní (vietnamská, hodně sushi barů atd.). Teď čekáme na pokoj, jsme unavení a půjdeme spát. Večer se asi vypravíme někam do centra (pokud nebudeme spát až do rána). 
Tak zatím paa a dobrou.

neděle 26. října 2008

Mezipřistání v Soulu

Ahoj všichni, právě sedíme na letišti v Soulu, kde strávíme přibližně 6 hodin a poletíme dále do Sydney.
V Praze se s námi přišli rozloučit naši nejdražší. Ukápla nějaká ta slzička, bude se nám stýskat, ale těšíme se na všechno nové vzhůru nohama. Na Ruzyňské letiště jsme dorazili s mírnou nadváhou (kufrů:-). Na seznamu jsme měli více jak 145 věcí, takže je trochu zázrak, že se to všechno vešlo. V letadle jsme byli trochu namačkaní. Původně jsme si mysleli, že Airbus bude velké letadlo a pohodlné, nicméně velké je, ale pro spoustu lidí. Ještě, že jsme mrňouskové... Letušky se o nás hezky staraly a jídlo bylo dobré. Dostalil jsme refreshující ubrousky, nahřáté ubrousky, kartáček na zuby, deku, polštářky a teplé ponožky....vše v barvách Korean air!:-)

(Š: záviděl jsem jednomu korejci plzeňské pivo v plechovce, tak jsem si také jedno objednal, ale přinesla mi nějaké "HITE cool and refreshing", bylo přechlazené, takže spíš připomínalo pivní ledovou tříšť. Nápisům v korejštině jsem nerozuměl, pouze tam bylo upozornění v angličtině, že nemám pít alkoholické nápoje v těhotenství.....budu si dávat pozor :-))
Let trval cca 10 hodin (5122 mil), z toho asi 4 jsme se pokusili prospat.
Po přistání jsme si zaplatili za 7 dolarů sprchu a čeká nás další desetihodinová cesta. Bohužel to vypadá, že budeme sedět přesně uprostřed letadla, ale co se dá dělat...teď jsme také neseděli "u vokýnka" a přežili jsme.


Pokračování za dalších 5177 mil.....papa R&Š alias RoŠtěp

neděle 19. října 2008

sobota 11. října 2008

sobota 4. října 2008